Vídeňský model pronájmu: Poučení pro Mnichov a EU?
Vídeň jako vzor sociálního bydlení: levné nájmy a více než 60 % dotované byty. Srovnání s Německem.

Vídeňský model pronájmu: Poučení pro Mnichov a EU?
Pronájmy ve Vídni jsou velmi oblíbené a ve srovnání s mnoha velkými německými městy jsou výrazně levnější. Zatímco nájemníci v Mnichově musí sáhnout hluboko do kapsy – tamní průměrná cena za metr čtvereční je ohromných 19,60 eura – Vídeňané dostanou v průměru 10,50 eura za metr čtvereční (stav k srpnu 2024). Rtuť hlášeno.
Delegace Evropské unie označila Vídeň za pozitivní příklad úspěšného sociálního bydlení. Město se ukazuje jako průkopník ve vytváření dostupného bydlení, v celkem 220 000 obecních bytech a 200 000 veřejně dotovaných bytech žije přes 600 000 lidí. Více než 60 % obyvatel Vídně využívá výhod dotovaných nájemních bytů, díky čemuž je město vzorem pro ostatní evropské metropole.
Historie a politika budování komunity
Výstavba sociálního bydlení ve Vídni má dlouhou tradici, která začala po první světové válce. V letech 1919 až 1934 bylo v tzv. „Rudé Vídni“ postaveno 65 000 bytů. Starosta Michael Ludwig zdůrazňuje politickou kontinuitu v této oblasti, neboť sociálně demokratičtí starostové řídili jmění města již od dob fašismu. Na rozdíl od mnoha německých měst, kde privatizace zkomplikovala trh s byty, ve Vídni nebyly privatizovány žádné obecní byty, což je považováno za výhodu ZDF zdokumentováno.
Odhaduje se, že v roce 2024 žilo v komunitním bydlení přes 600 000 Vídeňanů, což podporuje rozmanitost a soudržnost ve městě. Vídeň také nemá žádná sociální horká místa, což někdy přispívá k její klasifikaci jako město s nejlidnatějším obyvatelstvem na světě, ačkoli německá města nejsou v první desítce zastoupena. Sociální bydlení se však potýká s problémy, jako jsou rostoucí náklady na výstavbu a omezený prostor, zatímco renovace stávajících budov je často naléhavá.
Současné rámcové podmínky
Aby se svobodní mohli nastěhovat do dotovaného nájemního bytu ve Vídni, musí prokázat, že mají roční čistý příjem maximálně 60 000 eur a jsou ve městě registrováni minimálně dva roky. Tyto požadavky ukazují, že Vídeň vytváří jasný rámec pro zajištění přístupu k dostupnému bydlení. Předsedkyně výboru EU Irene Tinagli ale varuje, že v boji proti problémům s bydlením neexistuje žádná „stříbrná kulka“. Místo toho by se pozornost měla zaměřit na regulaci cen nájemného a posílení sociálního bydlení.
V Německu je situace v oblasti sociálního bydlení složitější. Po druhé světové válce zde byla zahájena výstavba sociálního bydlení jako ústřední opatření k vytvoření životního prostoru. Navzdory této dlouhé tradici čelil sektor v 80. a 90. letech 20. století poklesu, po němž v posledních letech následovalo přeskupení s obnoveným financováním. Asociace bytového průmyslu v Německu však vykresluje vídeňský model jako nevhodný pro německou realitu, což ztěžuje výměnu a spolupráci v otázkách evropského bydlení, jak se ukazuje social-housing.de je shrnuto.