Destruktor systému ve Floridsdorfu: škola nebo vězení pro děti?

Destruktor systému ve Floridsdorfu: škola nebo vězení pro děti?

Pohled na Evropskou školu Franze Jonase ve Vídni Floridsdorf okamžitě ukazuje, že se zde používá úplně jiný styl výuky. Škola zřídila vícetřídní třídu, ve které se vyučují tzv. „ničiči systému“, tedy studenti, kteří jsou často považováni za obtížné kvůli krizím v osobním prostředí a kteří mají často v mladém věku záznam v trestním rejstříku. Ředitel střední školy Christian Klar tento koncept vehementně obhajuje. Odloučení od těchto studentů považuje za nezbytné, aby ostatní studenti mohli mít uvolněné hodiny. „Musíme zmírnit tlak, abychom vytvořili pozitivní vzdělávací prostředí,“ zdůrazňuje. Informuje o tom Puls24.

Je ale třída skutečně řešením? Učitel Armin Aigner je skeptický. Připouští, že vícetřídní třída není optimálním řešením pro všechny žáky, ale není ani „slepou uličkou“. Hodinu vidí spíše jako příležitost, jak studenty buď znovu začlenit do běžné výuky, nebo je připravit na pozdější výcvik. Incident, který nedávno otřásl školou, je příkladem problémů: student získal zbraň pro sebeobranu. Navzdory všem diskusím student Alan potvrzuje, že nebyla ve škole, ale byla vyzvednuta později.

Pozadí a výzvy

Problém „narušovačů systému“ je komplexní. Problémy chování jsou chápány jako deviantní chování, které lze často pozorovat v psychosociálních oblastech, jako jsou sociální dovednosti a emoce. Studie Macsenaere & Feist-Ortmann ukazuje, že mnoho z těchto mladých lidí trpí diagnózami, jako je ADHD, agresivní chování nebo poruchy vazby a pochází ze stresujícího rodinného prostředí. Často se ocitají v negativní spirále interakce se systémy pomoci, které jsou často zahlceny a nemohou poskytnout vhodný rámec. V mnoha případech to vede k neustálému přepínání mezi různými pomocnými organizacemi a kariérou v oblasti péče o mládež bez skutečných řešení. Popisuje individuální pedagogiku tato alarmující spojení.

Pozoruhodné je především to, že vícetřídní třída je v současné době navštěvována pouze středně – z osmi žáků se dostavili pouze tři. To ukazuje na velkou nespokojenost studentů s demarkačním systémem. Mnozí se cítí lépe v běžných třídách. Přesto ředitel Klar přikládá velký význam bezpečnosti instituce i ostatních studentů. „Několik návštěv je lepších než žádná,“ říká učitelka Aignerová, která považuje za úspěch, když děti chodí do školy a nepoflakují se v parku.

Pohled studentů

Sami studenti jsou nespokojení a oznamují svou trestnou činnost, aby získali peníze. Přinášejí dokonce dopisy od úřadů, které mají co do činění s ublížením na zdraví. "Vzduch hoří!" říká Alan a dává jasně najevo, že každodenní život ve třídě je všechno možné, jen ne obyčejný. Segregační systém je vnímán jako překážka, protože je stigmatizuje a především nenabízí tolik potřebnou podporu. Klar uvádí, že je důležité těmto dětem pomáhat, aby neohrozily jejich vývoj.

Tuto skutečnost osvětluje i další vědecký pohled. Pojem „narušovač systému“ označuje mladé lidi, kteří systematicky testují limity vzdělávacího systému a často na tyto limity ve svém chování reagují agresivními nebo odmítavými reakcemi. Aktivní rušiči systému svědčí o vnějších konfliktech, zatímco pasivní často upadají do ústupu a izolace. Nabídky GISO Journal Informace o těchto různých typech a o tom, jak se vyrovnávají s výzvami v systému vzdělávání a podpory.

Evropská škola Franze Jonase se proto zavázala ke složitému a náročnému úkolu. Zpráva Puls24 o škole nejen odráží výzvy, ale také naději na reformu systému a pomoc postiženým mladým lidem. Nadcházející měsíce ukážou, zda se koncept ukáže jako životaschopný a zda se podaří studenty nasměrovat k lepší budoucnosti.