Summit EU: Spor o Izrael a zbrojní program v centru pozornosti!

Summit EU: Spor o Izrael a zbrojní program v centru pozornosti!

Dne 26. června 2025 se evropské hlavy států a vlád sešly v Bruselu na letním summitu EU. Stalo se to bezprostředně po summitu NATO v Haagu a šlo o bezpečnost a obranu. Zejména situace na Blízkém východě vyvolala bouřlivé diskuse a rozdílné názory představitelů vedení. Informují o tom malé noviny Těmito otázkami se zabývalo 13 bodů závěrečné deklarace summitu.

Ústředním tématem byl program SAFE, nový balíček půjček na obranu, který poskytuje financování až do výše 150 miliard eur. Evropská komise tak otevřela cestu k tomu, aby poskytla členským státům prostředky na investice do oblastí, jako je protivzdušná obrana a technologie dronů. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že je naléhavě nutné, aby Evropa převzala větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost. Zastoupení EU označuje dohodu za průlomový krok k posílení Evropy, protože členské státy musí do šesti měsíců předložit národní plány, které následně posoudí Komise.

Neshody ohledně Blízkého východu

Navzdory pokroku v obranném sektoru zůstává situace na Blízkém východě faktorem, který zvyšuje napětí v EU. Jak Malé novinové státy, je méně pochopení izraelské politiky. Předsedové vlád Španělska a Slovinska na summitu kritizovali humanitární katastrofu v Gaze a vyzvali k zastavení palby a propuštění všech rukojmích. Tyto problémy odrážejí hlubší trhliny, které se objevují mezi evropskými státy.

Slova se také ujal rakouský kancléř Christian Stocker, který diskutoval o problémech souvisejících s otázkami třetích zemí a ochranou vnějších hranic. Uprostřed těchto debat vyzval maďarský premiér Viktor Orbán k „vzpouře“ proti stávajícím migračním pravidlům a vetoval nový balíček sankcí proti Rusku, což dále otestovalo jednotu v rámci bloku.

Pokrok v migračním paktu

Navzdory rozdílům v oblasti zahraniční politiky se objevily i pozitivní zprávy: Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila pokrok v migračním paktu. Členské státy se shodují, že společný přístup k migraci je zásadní. Kapitola o Ukrajině byla dobře přijata, ačkoli Maďarsko zůstává skeptické. Bezpečnostní a obrannou politikou se v současnosti zabývá také Evropský parlament dále posilovat spolupráci a efektivitu v těchto oblastech.

Výzvy, kterým EU čelí, jsou různé. Zatímco zvýšené výdaje na obranu a přístup k programu SAFE založený na inovacích se ubírají správným směrem, potřeba vnitřního konsenzu o politice na Blízkém východě a dalších naléhavých otázkách je stále jasnější. Jak se EU postaví v následujících měsících, se teprve uvidí.