Bezpečnostní poplach ve Vídni: Šéf MAAE Grossi pod íránským tlakem!

Bezpečnostní poplach ve Vídni: Šéf MAAE Grossi pod íránským tlakem!

Bezpečnost Rafaela Grossiho, generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), je v současnosti ve Vídni středem zájmu. Kvůli hrozbám z Íránu byl umístěn pod zvláštní ochranu. Reportáž z Wall Street Journal z 26. srpna 2025 odhalil, že za jeho bezpečnost je odpovědná elitní jednotka rakouských bezpečnostních orgánů. Tato opatření přicházejí v napjatém mezinárodním kontextu, kdy jsou vztahy mezi Íránem a MAAE značně napjaté.

Situace ohrožení není bezvýznamná: rakouská tajná služba obdržela informace, které naznačují možná nebezpečí pro Grossiho. MAAE je podle něj hlavním hráčem v diskusi o íránském jaderném programu a čelí proto zvýšeným rizikům. Situaci dále komplikuje zákon, který 2. července 2025 podepsal íránský prezident Massoud Peseschkian a který přerušuje spolupráci s MAAE. Toto rozhodnutí má dalekosáhlé důsledky pro budoucí inspekce jaderných zařízení v Íránu.

Ukončení spolupráce s MAAE

Íránská vláda trvá na tom, že budoucí inspekce jaderných energetických zařízení budou povoleny pouze se souhlasem Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Tato praxe je v rozporu se zásadami MAAE, jejichž cílem je podporovat bezpečné a civilní využívání jaderné energie a omezovat vojenské aplikace, jako je např. Federální agentura pro občanské vzdělávání vysvětlil.

V důsledku tohoto vývoje MAAE stáhla všechny své inspektory z Íránu 4. července 2025. Na výzvu států E3 – skládajících se z Německa, Francie a Velké Británie – byla zahájena některá jednání, včetně jednání v Ženevě a Teheránu, s cílem vyjednat obnovení inspekcí a diplomatických kroků. Írán však vyslal jasné signály, že se bude svých nových požadavků držet.

Role jaderného programu

Proč ale Írán tak vehementně trvá na svém jaderném programu? Důvody jsou složité a sahají až k počátkům jaderného programu v 50. letech minulého století. Dnes je Írán jediným státem bez jaderných zbraní, který obohacuje uran na úroveň téměř zbrojní. Navzdory těmto pokrokům však neexistují spolehlivé důkazy o sestrojení atomové bomby, což mnozí odborníci zdůrazňují. Írán má kolem 400 kilogramů vysoce obohaceného uranu a mnoho moderních odstředivek, které mu teoreticky dávají příležitost rychle restartovat vojenský jaderný program, pokud bude politická vůle Německá vlna.

Pokračující napětí mezi Íránem, Izraelem a USA v posledních měsících eskalovalo, a to nejen prostřednictvím konfliktů, které vyústily ve dvanáctidenní válku. Zdá se, že politická rétorika a vojenské aktivity v tomto regionu výrazně zatěžují diplomacii a ještě více komplikují jednání o jaderném programu.

V době, kdy je potřeba diplomacie a řešení naléhavější než kdy jindy, se teprve uvidí, zda se íránskému vedení podaří najít cestu, která bude splňovat jak jeho vlastní bezpečnostní zájmy, tak mezinárodní požadavky.