Připomínka Srebrenice: Potlačené vzpomínky a rostoucí napětí

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

11. července 2025 se bude vzpomínat na srebrenický masakr z roku 1995. Článek vrhá světlo na současné nakládání se vzpomínkami na genocidu v Bosně.

Am 11. Juli 2025 wird an das Srebrenica-Massaker von 1995 erinnert. Der Artikel beleuchtet den aktuellen Umgang mit der Genoziderinnerung in Bosnien.
11. července 2025 se bude vzpomínat na srebrenický masakr z roku 1995. Článek vrhá světlo na současné nakládání se vzpomínkami na genocidu v Bosně.

Připomínka Srebrenice: Potlačené vzpomínky a rostoucí napětí

11. července 2025 si svět připomene jednu z nejtemnějších kapitol evropských dějin: masakr ve Srebrenici, při kterém bosenští Srbové a neregulérní vojáci v červenci 1995 zavraždili 8 372 Bosňáků. Mezinárodně je tento zločin uznáván jako genocida, navzdory pokusům mnoha Srbů tyto činy popřít nebo relativizovat. Je to problém, který i dnes vyvolává napětí a konflikty nejen v Bosně a Hercegovině, ale i daleko za hranicemi.

Jeden z přeživších, Nedzad Avdic, si pamatuje noční můry masakru. Bylo mu pouhých 17 let, když byl vážně zraněn při popravě 14. až 15. července 1995, ale hrál mrtvého a podařilo se mu uprchnout. „Genocida neskončila, dokud se nevypořádáme s minulostí,“ zdůrazňuje Avdič, který nyní opět žije ve Srebrenici. Obyvatelstvo tam je napůl Bosňané a napůl Srbové, což ztěžuje soužití, jak uvádí také Almasa Salihovic v památníku Potocari.

Bezpečnostní obavy a politické napětí

Vzpomínky na zvěrstva jsou však stále více zastíněny politickým napětím a obavami o bezpečnost. Nedávno muselo Památné centrum Srebrenica zavřít své brány, poprvé od své výstavby, kvůli obavám z nepokojů. Toto rozhodnutí bylo zveřejněno 7. března 2025 a přímo souvisí s odsouzením Milorada Dodika, prezidenta Republiky srbské, k jednomu roku vězení a šestiletému zákazu činnosti v politice, což v regionu vyvolalo rozruch.

Dodik je v centru sporu, když srovnává počet lidí zabitých během genocidy s 3 600 Srby, kteří v regionu zemřeli od začátku války. Viceprezident Camil Durakovic toto srovnání ostře kritizoval a zdůraznil, že taková rétorika podkopává památku obětí genocidy.

Zatímco v Banja Luce, hlavním městě Republiky srbské, se o genocidě prakticky nemluví a studenti hlásí, že se ve třídě téměř nic nedozvědí o bosenské válce, novinář Aleksandar Trifunovic čelí nebezpečným výhrůžkám, protože vede rozhovory s přeživšími z Bosny. Jeho reportáž je odvážným pokusem nenechat historii zapomenout.

Cesta ke smíření

Posouzení zvěrstev ze strany Dodika a dalších vůdců Republiky srbské zůstává problematické. Zatímco zákony zakazující státnímu soudnictví působit v části Bosny a Hercegoviny ovládané Srby vyvolávají nezbytné otázky, ozývají se četné mezinárodní hlasy, včetně amerického ministra zahraničí Marca Rubia, volající po ukončení této nebezpečné politické rétoriky.

Vládní systém v Bosně a Hercegovině je komplikovaný a poznamenaný etnickými rozdíly, které stále mají vliv. Je jasné, že čestná konfrontace s minulostí, jak požadují Avdic a Salihovic, je nezbytná pro nalezení společné cesty ke smíření. Politické napětí, které utváří současnost, neustále připomíná, že poučení z historie nelze ignorovat.