Marvin Bergauer: Dystopický debutový román o traumatu a třískách v hlavě

Marvin Bergauer: Dystopický debutový román o traumatu a třískách v hlavě

Ve Vídni, která se stále více vyznačuje technologickým pokrokem a dystopickými vizemi, publikuje reportér a autor Marvin Bergauer své debutové dílo „Nekonečná vůle“. Ve svém románu zpracovává své osobní zkušenosti s operací srdce, i když kniha není autobiografií. Děj se odehrává v budoucím Rakousku, kde kriminalita raketově vzrostla na alarmující úroveň. Aby to vyvážila, vláda plánuje implantovat čipy do mozků občanů, aby rekonstruovaly zločiny a snížily tak kriminalitu. Bergauer spojuje své osobní postřehy s podmanivou, fiktivní zápletkou, která nutí čtenáře přemýšlet. [Můj okres hlásí, že...]

Těžištěm knihy není technologický zásah nebo vláda, ale spíše hluboké emoce a konflikty čtyř postav. Phil a Ben Hildmannovi bojují proti rozpadu své rodiny, zatímco Chloe se připojí k hnutí odporu, které bojuje proti implantovaným čipům. Levin, který také musel na operaci srdce, jde úplně jinou cestou než Bergauer. Osudy postav zpočátku žijí vedle sebe, ale v průběhu příběhu se pohybujícím způsobem propojují.

Kyborgů a lidské identity

Román také vrhá stíny na měnící se lidskou identitu ve věku technologií. Profesor Christof Niemeyer z Karlsruhe Institute of Technology definuje kyborgy jako živé bytosti s technickými implantáty, které zlepšují jejich funkce. To samozřejmě vyvolává otázku: Kde končí člověk a začíná stroj? Představa, že se technologie jako kardiostimulátory nebo dokonce implantáty pro zpracování signálu stanou součástí naší biologické existence, už není přitažená za vlasy, ale reálná možnost. Do veřejného diskurzu se začíná dostávat kyborgský výzkum, dříve často ukotvený ve světě sci-fi nebo armády. Deutschlandfunk vysvětluje, že...

Nejnovější technický vývoj, jako jsou rozhraní mozek-počítač (BCI), umožňují transformovat myšlenky na fyzické akce. Příklad ženy, která dokáže ovládat robota pomocí elektrodového pole ve svém mozku, ukazuje, jak blízko jsme spojení lidí a technologií. Etické obavy, které zde vyvstávají, nelze ignorovat, zejména při zvažování možného zneužití a svobody morfologického sebevyjádření. Neil Harbisson, který se definuje jako kyborg, již požaduje práva pro lidi, kteří žijí s technickými implantáty.

Fortech vize a lidské výzvy

Diskuse kolem kyborgů a technologických implantátů se odráží i v Bergauerově románu. Teorii „nekonečné vůle“, kterou Bergauer ve své knize rozvíjí, lze chápat jako filozofické zkoumání vnitřních konfliktů postav a měnící se identity jednotlivce v technologickém světě. Společnost Gregor Demblin, která může opět chodit s exoskeletem, ukazuje, kam až technologie již došla a jak může lidem s paralýzou výrazně zlepšit kvalitu života. Tento vývoj by mohl nejen rozšířit naše lékařské možnosti, ale také zásadně změnit způsob, jakým přemýšlíme o lidské fyzické a psychické existenci. DerPragmaticus uvádí, že…

„The Endless Will“ stojí 21,90 eur a je k dispozici online. Prvním dílem své trilogie Marvin Bergauer nejen demonstruje své literární schopnosti, ale přináší na stůl i důležité společenské otázky o spojení lidí a techniky.