Ukrajinští uprchlíci ve Vídni: Boj o vysněnou práci zůstává tvrdý!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Ukrajinští uprchlíci v Rakousku: výzvy při zprostředkování zaměstnání, životních podmínkách a integraci po válce.

Ukrainische Flüchtlinge in Österreich: Herausforderungen bei der Jobvermittlung, Lebensumstände und Integration nach dem Krieg.
Ukrajinští uprchlíci v Rakousku: výzvy při zprostředkování zaměstnání, životních podmínkách a integraci po válce.

Ukrajinští uprchlíci ve Vídni: Boj o vysněnou práci zůstává tvrdý!

Ve Vídni hodiny tikají jinak, než je u mnoha ukrajinských uprchlíků obvyklé. Jednou z nich je 59letá Irina z Charkova, která musela před zhruba třemi lety uprchnout před ruským útokem na svou vlast. Navzdory mnohaletým zkušenostem obchodníka s hodinkami se jí ve Vídni zatím nepodařilo najít práci a živí se základními potřebami, které vynášejí jen kolem 400 eur měsíčně. Po odečtení nájmu za její malý pokoj jí a její spolubydlící zbyde pouhých 250 eur.1Stejně jako mnoho jiných Ukrajinců se Irina obrátila na různé řetězce s potravinami, ale nedostala žádnou odpověď. Hledání práce je nerentabilní – zejména pro ženy, které mají často kvůli péči o děti málo příležitostí pracovat na plný úvazek.

Pohled na čísla ukazuje: V Rakousku je míra zaměstnanosti mezi ukrajinskými uprchlíky téměř 50 procent. Mnoho z nich pracuje v cestovním ruchu, pohostinství, maloobchodu a zdravotnictví. Tento problém je zvláště patrný u žen s dětmi, pro které je obtížné přijmout více než částečný úvazek kvůli péči, kterou vyžadují.1Další překážkou je regulace, která umožňuje vydělat si 110 eur navíc, přičemž ze základní dodávky se odečte 65 centů za euro. Tato regulace je často kritizována jako nedostatečná a odborníci doporučují zvážit jako možné řešení minimální příjem.

Překážky na cestě k integraci

Potíže při hledání zaměstnání však často začínají uznáním kvalifikace. Přibližně 75 procent ukrajinských vysídlených osob má akademické tituly, ale čelí přísným předpisům o uznávání. To je i případ Anastasie Petrenko, která iniciovala skupinu Telegram pro lékaře ze své domovské země. Skupina pomáhá navazovat kontakty a vyměňovat si nápady o pracovních příležitostech.1

Podpora úřadů ale není vždy přítomna. V Horním Rakousku a ve Vídni mají ukrajinští uprchlíci povinnost zaregistrovat se na úřadu práce (AMS), ale mnozí si stěžují na nedostatečnou podporu a špatnou komunikaci ze strany institucí. Příkladem toho je Oleksandr Nadraha, který si po intenzivním poradenství našel práci společně s rodinou.1

Situace ukrajinských uprchlíků na trhu práce je srovnatelná i v jiných zemích. Například v Německu našlo v listopadu 2024 zaměstnání kolem 296 000 ukrajinských uprchlíků, což odpovídá pouze 31,7 procenta účasti na trhu práce. Podobnou výzvu lze vidět i zde: ženy, které jsou často osamělými rodiči, mají horší přístup k trvalému zaměstnání. Téměř 80 procent uprchlíků po příchodu neznalo němčinu, což integraci ještě ztěžuje. Po zhruba dvou letech v Německu ale více než polovina uvádí, že jejich znalost německého jazyka je dobrá nebo alespoň ucházející.23

Cesta vpřed

Zbývá doufat, že nové programy, jako je „Jobturbo“, který byl spuštěn na podzim 2023, mohou dále podporovat integraci ukrajinských uprchlíků. Navzdory výzvám mnoho oddaných jednotlivců ukazuje, že existují důležité způsoby, jak vytvářet příležitosti. Ochota účastnit se integračních kurzů ukazuje, že tito lidé jsou připraveni se začlenit do nového domova a pozitivně přispět. Je naléhavě zapotřebí rychlého pokroku v oblasti poradenství a podpory, aby ukrajinskí uprchlíci měli skutečné vyhlídky.3