Suche
Mein Konto
Deset let bez Helmutha Lohnera: Jedinečný příklad vídeňského divadelního umění
Před deseti lety zemřel významný herec a divadelní režisér Helmuth Lohner. Jeho umění formovalo divadlo v Josefstadtu.
Deset let bez Helmutha Lohnera: Jedinečný příklad vídeňského divadelního umění
23. června 2013 zemřel všestranný umělec Helmuth Lohner, který ukázal, čeho je schopen nejen jako herec, ale i jako divadelní režisér a režisér. Jeho narozeniny, 24. dubna 1933, připadly ve Vídni-Ottakringu, kde se narodil jako syn zámečníka. Po vyučení v grafickém průmyslu a dohánění středoškolského vzdělání ve večerních kurzech se rozhodl splnit si svůj herecký sen. Po soukromých lekcích herectví debutoval v Baden City Theatre v roce 1952, což znamenalo začátek působivé kariéry.
Cesta ho zavedla mimo jiné do Městského divadla Klagenfurt jako operetního buffa. Od roku 1953 byl zaměstnán v Theater in der Josefstadt, kde se až do roku 1963 zúčastnil více než 60 premiér. Jeho prvním setkáním s publikem bylo vystoupení v „Südfruchtu“ 25. července 1953. V následujících letech se Lohner pravidelně objevoval také ve vídeňském Burgtheatru a na festivalu 23 v Salcburku, a to celé léto. Více než deset let zářil zejména v Hofmannsthalově „Everyman“.
Muž rozmanitosti
Kouzlo, které Lohner dokázal vyvinout, se neodráží jen v jeho klasických rolích Richarda, Hamleta a Fausta. Skvěle se zhostil i komických rolí. Jeho tvorba sahala z nejrenomovanějších scén v Berlíně, Mnichově, Düsseldorfu, Hamburku a Curychu. Divadlo v Josefstadtu formoval nejen jako herec, ale v letech 1997 až 2006 řídil jeho záležitosti jako ředitel.
Svou stopu zanechal i ve filmu. Lohner debutoval v roce 1955 „Hotelem Adlon“ od Josefa von Báky. V následujících letech byl viděn v populárních zábavných filmech jako „The Wirtshaus im Spessart“ a „The Beautiful Liar“. Od roku 1963 byl také aktivní v televizi a v 90. letech režíroval inscenace jako „Můj děda je nejlepší“.
Ocenění a nasazení
Jako oblíbenec davu byl zasypán řadou vyznamenání, včetně Kainzovy medaile (1980) a Nestroyova prstenu (1988). Jeho herecký talent byl oceněn titulem „Rakouský komorní herec“ (1993) a čestným členstvím v Theater in der Josefstadt (2003). Jeho dílo korunovala i Zlatá čestná medaile za zásluhy o stát Vídeň (2006). Kromě toho se Lohner po celý život věnoval sociálním otázkám.
Až do své smrti trpěl rakovinou jícnu a zanechal po sobě nejen své umění, ale i dvě dcery, Konstanze a Therese, a také četné fanoušky a obdivovatele. Místo posledního odpočinku našel na hřbitově Grinzing ve Vídni, kde na něj bude navždy vzpomínat jako na mistrovský talent a srdečný lidský charakter. Jak uvádí SN, jeho odkaz zůstává v místní kulturní krajině živý.
Helmuth Lohner nebude zapomenut ve vzpomínce na herce a člověka, který celý svůj život zasvětil svému řemeslu srdcem a vášní.