Vince Ebert o klimatické hysterii a nové toleranci ve Vídni

Vince Ebert o klimatické hysterii a nové toleranci ve Vídni

Nedávno proběhla ve vídeňském Grand Hotelu živá výměna názorů na téma aktuálních společenských výzev. Gerald Fleischmann měl v rámci nejnovější epizody „Message, Power, Media“ podnětný rozhovor s komikem a autorem bestsellerů Vincem Ebertem. Ebert, který léta žije ve Vídni, popsal Rakousko jako „trochu normálnější“ než Německo a zdůraznil výbušná témata, která v současnosti rozdmýchávají veřejnou debatu.

Na programu bylo mimo jiné společenské vnímání genderu, migrace a tzv. klimatická hysterie. Ebert kritizoval ideologicky nabitý charakter mnoha diskusí a přinesl německý zákon o sebeurčení, který podle jeho názoru „vymáhá biologické nepravdy“. Stěžoval si na narůstající rozdělení společnosti, v níž jsou lidé rychle klasifikováni jako „můj tým“ nebo „tým protivníků“. Podle Eberta tento vývoj posilují sociální média.

Zrušit zaměřenou kulturu

Ebert vysvětlil, že vylučování a umlčování různých názorů je příznakem naší horké doby. Kritici, bez ohledu na jejich politické zaměření, jsou okamžitě konfrontováni s hovno. Tato dynamika úzce souvisí s fenoménem zrušení kultury, který má kořeny v sociálních médiích a je obecně definován jako pokus o ostrakizaci nebo bojkot lidí za porušování sociálních norem, podle rozsáhlé analýzy. pmc.ncbi.nlm.nih.gov objasňuje.

Tento výzkum přímo spojuje kulturu zrušení s šířením falešných zpráv, které ohrožují schopnost společnosti konstruktivně se zapojit do různých názorů. Přechod od „síťové společnosti“ k „platformové společnosti“ s sebou přinesl nové výzvy, které pociťuje mnoho lidí. Kultura Cancel není nová, její kořeny sahají do komunity Black Twitter z roku 2015 a jsou považovány za významné prostřednictvím hnutí jako #MeToo a Black Lives Matter.

Výzva ke svobodě projevu

Debata o svobodě projevu a zrušení kultury je opakovaně oživována událostmi, jako je vystoupení Dietera Hallervordena. Komik vyvolal smíšené reakce satirickým skečem v pořadu ARD. Kritici považovali jeho prohlášení za překročení hranice, zatímco Hallervorden se dovolával svého práva na svobodu projevu. Filozof John Stuart Mill předpokládal, že každý názor, i ten nesprávný, má hodnotu a vybízí k sebereflexi, pokud neškodí druhým. V této souvislosti je úkol nalézt rovnováhu mezi svobodou jednotlivce a společenskou odpovědností důležitější než kdy jindy.

Složitost svobody projevu a sociální odpovědnosti je také jasně patrná z kontextu současné politické scény. Ebert poznamenal, že v Rakousku mají konzervativní a liberální hlasy tendenci být méně politicky bezdomovci než v Německu, kde se mnozí cítí odcizeni politickému systému. Ukazuje se, že debata, stejně jako debata o panorámu města podle Merz-sayers, je pro obyvatele Favoritenu velmi aktuální.

Souhrnně lze říci: Vzdělání a kritické myšlení jsou nezbytné pro řešení výzev, které přináší kultura zrušení a záplava falešných zpráv. Je třeba dodržovat zásady svobody projevu a zároveň by měly být kriticky zkoumány škodlivé narativy. Jedině tak lze prosazovat uctivý a konstruktivní diskurz, který zachovává důstojnost všech členů společnosti.