Vlna veder v Korutanech: teploty stoupají k alarmujícím 38 stupňům!
Vlna veder ve Vídni-Unterlaa: 3. července 2025 byly hlášeny teploty až 37,5 stupně. Předpovědi naznačují bouřky a ochlazení.

Vlna veder v Korutanech: teploty stoupají k alarmujícím 38 stupňům!
V Rakousku právě zažíváme vlnu veder, která láká nejen k pocení, ale také vytváří nové teplotní rekordy. V korutanském St. Andrä im Lavanttal bylo ve čtvrtek naměřeno upocené maximum 38 stupňů. To představuje výrazné zvýšení varovného stupně červeného horka, který byl vyhlášen pro části Korutan. Věci vypadají jinak než v pohodě i v jiných městech: Ferlach dosáhl 37,8 stupně, zatímco Vídeň-Unterlaa přistál na 37,5 stupně. Dokonce i v Prátru to bylo při 36,9 stupních docela tísnivý a Klagenfurter Lindwurm prolomil hranici 46 stupňů. Pro Linec to ale bylo dokonce 52,7 stupně, co teploměr ukazoval, takhle koruna hlášeno.
Letní teploty se neomezují jen na Korutany, ve Štýrském Hradci naměřili 38 stupňů a stěžovat si nemůže ani Innsbruck - tam se hodnoty vyšplhaly na 35,2 stupně, než přišel večer vytoužený déšť. I regiony jako Eisenstadt a Salcbursko se musely potýkat s teplotami 34 a více než 30 stupňů, zatímco Bregenz vyšel poměrně lehce s příjemnějších 28 stupňů. Když se podíváte na nadcházející víkend, tak v příštích dnech budou nejvyšší teploty 33 stupňů. V pátek se však na jihu a východě mohou vyskytnout bouřky, od pondělí se předvídatelné ochlazení, které bude provázet déšť a další bouřky.
Změna klimatu jako spouštěč
Současné teploty nejsou jen důsledkem běžného letního počasí. Podle klimatické zprávy Copernicus je Evropa popisována jako ohnisko změny klimatu. Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii a přinesl teploty o více než 1,5 stupně vyšší než předindustriální úroveň. Extrémní povětrnostní jevy udržely Evropu na háku, přičemž nejméně 44 dní bylo nejteplejších v historii. To má také globální důsledky, jako jsou: denní zprávy vysvětlil.
Účinky jsou dramatické. Přívalový déšť ve Valencii vedl k velkým záplavám, které zabily přes 200 lidí. Tající ledovce v Alpách a rekordní teplota na Svalbardu 2,5 stupně nad průměrem podtrhují, jak vážná je situace. Většina evropských zemí zažívá prodloužená období sucha a horka, což může také významně ovlivnit zemědělskou produkci. V létě 2024 zažilo mnoho regionů, kde teploty mořské hladiny vzrostly nad průměr, silné záplavy – zasaženy byly statisíce lidí, kteří potřebovali pomoc.
Vyžaduje se potřeba akce
S ohledem na tento vývoj je ještě důležitější, aby města jako Vídeň rychle zavedla opatření k přizpůsobení se změně klimatu. Povzbudivé je, že 50 procent evropských měst projevuje odhodlání lépe se připravit na výzvy změny klimatu – což je obrovský nárůst ve srovnání s pouhými 26 procenty před sedmi lety. Taková adaptační opatření jsou nejen nezbytná, ale také nevyhnutelná, aby byly budoucí generace chráněny před podobnými extrémními situacemi. Pozitivní příklady lze nalézt ve městech jako Paříž nebo Milán, které již v tomto směru podnikly první kroky, např. Zrcadlo hlášeno.
Jak se bude povětrnostní situace vyvíjet v následujících týdnech, se teprve uvidí. Jedna věc je však jistá: řešení důsledků změny klimatu bude mít pro naši společnost a náš klimatický aktivismus zásadní význam.