Premiéra v Josefstadtu: Bernhardův 'Theatermaker' - skandály a mocenské hry!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

23. října 2025 měl v Theater in der Josefstadt premiéru „The Theatre Maker“ Thomase Bernharda v režii Matthiase Hartmanna.

Am 23. Oktober 2025 feierte Thomas Bernhards "Der Theatermacher" im Theater in der Josefstadt, inszeniert von Matthias Hartmann.
23. října 2025 měl v Theater in der Josefstadt premiéru „The Theatre Maker“ Thomase Bernharda v režii Matthiase Hartmanna.

Premiéra v Josefstadtu: Bernhardův 'Theatermaker' - skandály a mocenské hry!

Dne 23. října 2025 měl v Theater in der Josefstadt premiéru „The Theatre Maker“ Thomase Bernharda. Příběh o tyranském divadelním režisérovi Brusconovi v režii Matthiase Hartmanna s Herbertem Föttingerem v hlavní roli se znovu nastuduje, který se zabývá jak neodmyslitelnou kritikou divadelního byznysu, tak hlubokými otázkami o zneužívání moci. Föttinger, sám ředitel divadla, je zobrazen jako misogynní mocnářská postava a přijal výzvu hrát postavu, která ho určitým způsobem zrcadlí.  nachtkritik.de uvádí, že Hartmann se v pořadu popisuje jako „mezigenerační člověk“ a zaměřuje se právě na tuto problematiku zneužívání moci.

Pozoruhodná je i scénická výprava Volkera Hintermeiera. Dvoudílná scéna odráží vnitřní zmatek hlavního hrdiny: na levé straně diváci vidí ošuntělý společenský sál v hospodě, zatímco pravá strana ukazuje ponurou místnost, která symbolizuje Brusconovu vnitřní temnotu. Role Brusconovy ženy se ujímá Silvia Meisterle, která slovní útoky svého muže komentuje svým tancem.

Klasika s historií

„The Theatre Maker“ je považován za klasiku poválečné literatury od své premiéry v roce 1985 na Salcburském festivalu, která už tehdy vyvolala skandál. Tehdejší ministr financí Franz Vranitzky a ministr školství Herbert Moritz reagovali na Bernhardovy provokativní texty citlivě. Bernhard sám kritizoval tradice divadla a volal po změně ve společnosti. Proto má ten kousek i dnes symbolickou přidanou hodnotu, ať se děje cokoliv orf.at podtrženo.

Föttingerovo ztvárnění dodává postavě Bruscona intenzitu, která je patrná v diváckém vnímání. V závěrečné scéně se Bruscon objeví přemožen svou rodinou, zamumlá rezignovaná slova „Jako bych to věděl“ a padá na kolena, což lze interpretovat jako silný obraz selhání jeho autoritářských ambicí. Navzdory výborným hereckým výkonům byl potlesk po premiéře spíše tlumený, s pár zabukáním, což naznačuje smíšené reakce publika.

Pozadí a kontext

Inscenací prochází téma zneužívání moci a autoritářských struktur. Hartmann kritizoval skutečnost, že misogynní tirády v Bernhardových textech jsou dnes již nepřijatelné. Zdůrazňuje, že Bernhardův hudební jazyk má pro inscenaci velký význam. Toto kritické zkoumání zapadá do debat o roli moci a genderových vztahů v dnešní divadelní krajině. literaturhaus-wien.at také poukazuje na to, jak jsou Bernhardova díla intertextuálně propojena a rezonují s historickými a společenskými tématy.

Dílo poukazuje nejen na mezilidské konflikty, ale kritizuje i samotný divadelní byznys. Föttinger v roce 2026 předá svou pozici Marii Rötzer a plánuje se stáhnout z další režijní práce, zatímco Matthias Hartmann se chce ve Vídni znovu prosadit s „Immanuelem Kantem“. Jeho návrat bude vzrušující, protože složitost postav a kritický přístup k Bernhardovým textům jasně ukazují, že divadlo v Josefstadtu se musí neustále redefinovat.