Kristin Brinker: Chvála za bezpečnost Vídeň - co to znamená pro Berlín?

Kristin Brinker: Chvála za bezpečnost Vídeň - co to znamená pro Berlín?

Wien, Österreich - 18. července 2025 způsobila návštěva Kristin Brinker, strana a vedoucí skupiny Berlína AFD, pocit ve Vídni. Brinker ocenila čistotu a bezpečnost veřejného prostoru v rakouském hlavním městě, když využila metro spolu se svou zkušeností skupiny parlamentní skupiny-, kterou od studia neměla v Berlíně. Důvodem její cesty nebyl jen pohled na organizaci vídeňské městské politiky, ale také na naději na užší spolupráci s FPö (Strana Freedom Party), jako je [Berliner Zeitung] (https://www.berliner-zeitung.de/politik-gesellschaft/ hlášeno.

Brinker a jejich frakce sledují jasný cíl s výletem: AFD má potíže s bojem v Berlíně, zatímco FPö v Rakousku má úplně odlišný výchozí bod a pravidla v pěti federálních státech. Ve volbách do Bundestag v únoru 2023 dosáhl AFD 15,2 procenta hlasování, což je hodnota, která je primárně spojena s nespokojeností s koalicí semaforu a rostoucí nedůvěrou Friedricha Merze. Současné průzkumy ukazují, že AFD skromných 13 procent na pátém místě v Berlíně.

Společné hodnoty a výzvy

Nedávno podepsaný příspěvek spolupráce mezi FPö a AFD zdůrazňuje významy svobody, řádu a osobní odpovědnosti. Brinker zdůrazňuje, že je třeba rozlišovat mezi integrovanými a neintegrovanými migranty, téma, které také zaujal Dominik Nepp, šéf FPö. NPP je však pod zákonným tlakem kvůli kontroverzním prohlášením o pandemii Corona a zároveň kritizuje sociální systém ve Vídni.

V posledních volbách do volby národní rady v roce 2024 byl FPö zaznamenán úspěch mezi srbskými a tureckými voliči, kteří dále podporovali migrační debatu napětí v Rakousku. AFD následně plánuje přijmout poziční dokument o předmětu zanedbávání v Berlíně a vyžaduje, aby personál zvyšoval regulační úřady a větší bezpečnost v místní dopravě.

migrační čísla a trendy v Evropě

Téma migrace je v Evropě velmi důležité. Podle zprávy BPB, 23,8 milionu členů třetí části žilo v EU dne 1. ledna 2021, která odpovídá asi 5,3 % populaci. Vysoké podíly zahraničních občanů v Lucemburku (47,1 %), Malty (20,1 %) a Rakousku (17,1 %) jsou obzvláště nápadné. V případě imigrace zaznamenala EU čisté imigraci kolem 961 595 lidí v roce 2020 poté, co do EU přišlo do EU 1 917 842 lidí ze třetích zemí.

Ačkoli se počet aplikací azylu v letech 2015 a 2016 snížil, v roce 2022 se počet opět zvýšil o 46,5 % na 923 991. Německo zůstává v čele azylových aplikací, následované Francií a Španělskem, zatímco Kypr zaznamenalo nejvyšší míru aplikace azylu na 100 000 obyvatel. Tato čísla ukazují, jak důležitá je strukturovaná a bezpečná správa migrace pro členské státy EU.

Brinker's pozorování o situaci ve Vídni nejen vrhají světlo na místní politiku, ale také odrážejí větší výzvy pro EU, pokud jde o migraci, integraci a sociální zabezpečení. Tato témata se určitě stanou také důležitějšími v dalším politickém diskurzu.