Zdravotní summit ve východním Rakousku: dohoda o lepší péči?

Zdravotní summit ve východním Rakousku: dohoda o lepší péči?

Co se děje ve východním Rakousku? Tématem, o kterém se v současnosti hodně diskutuje, je zdravotnictví ve Vídni, Dolním Rakousku a Burgenlandu. Návrh vídeňského starosty Michaela Ludwiga (SPÖ) na společné řízení lékařské péče se nakonec setkává s otevřenýma ušima. Jak Rakouská zdravotní pojišťovna (ÖGK), tak dolnorakouská hejtmanka Johanna Mikl-Leitnerová jsou nyní ochotni mluvit. Tento posun by mohl mít dalekosáhlé důsledky pro oblast zdravotnictví v regionu.

Starosta navrhuje, aby se všechny oblasti zdravotní péče od nemocniční péče a distribuce pacientů až po praktické lékaře a pohotovostní služby plánovaly ve společné komisi. To je zvláště důležité, protože Vídeň bude muset v roce 2024 získat dalších 610 milionů eur na péči o hostující pacienty. Přibližně 80 % těchto pacientů pochází z Dolního Rakouska a 12 % z Burgenlandu. "Jsme v dialogu a jsem stále otevřený diskusím," vysvětluje Ludwig. Ředitel ÖGK Andreas Huss plán podporuje a požaduje regulované financování, aby se vyrovnalo s rostoucími náklady a zajistilo efektivní zásobování.

Jeden region, mnoho potřeb

Pohled na čísla ukazuje rozsah: kolem 20 % Dolních Rakušanů a 18 % Burgenlandů se léčí ve vídeňských nemocnicích. „Musíme nést náklady společně a efektivně plánovat a financovat východní zásobovací zónu,“ požaduje Huss. Jeho argumentace je založena na zdravotním strukturálním plánu, který nastiňuje čtyři zásobovací zóny v Rakousku, včetně naléhavě potřebné východní zásobovací zóny.

Kromě čistě finančního aspektu Huss navrhuje rozšířit společné plánování o důležité otázky týkající se umístění nemocnic a potřebného vybavení. Hus si je jistý, že by nikdo neměl vyjednávat na úkor pacienta. Tato problematika se stává stále výbušnější, zejména s ohledem na skutečnost, že do Vídně každoročně přiteče 500 milionů eur prostřednictvím finančního vyrovnání na pokrytí některých služeb. Mikl-Leitner sice vyjadřuje ochotu spolupracovat, ale zpochybňuje náklady uváděné Vídní a vyzývá k větší transparentnosti. „Je nutná přesná diskuse u stolu, nikoli za zády pacienta,“ říká Huss.

Kudy vede cesta?

Zdravotní summit k vyřešení výzev by mohl být dalším krokem, který Ludwig zavádí do hry. Zda k vypracování společné strategie pro východní region skutečně dojde, záleží na jednáních – ta by podle Husa mohla začít „kdykoli“, zejména s ohledem na další finanční vyrovnání. Jak již bylo stanoveno v rakouském strukturálním zdravotním plánu (ÖSG), standardy péče by měly být celostátně harmonizovány, aby se předešlo nadměrné nebo nesprávné péči a aby byla zajištěna nejlepší možná péče.

Výchozí situace se tedy zdá vzrušující. S ÖSG 2023, která je v platnosti od prosince 2023, jsou dobré známky pro dobře promyšlenou a integrující zdravotní péči v regionu. V konečném důsledku však bude klíčová spolupráce všech zúčastněných, aby se zdravotnická krajina ve východním regionu stala udržitelnou.

Zda pozitivní signály z Vídně povedou i ke konkrétním krokům, ukážou následující měsíce. Občané doufají v řešení, která jsou nejen finančně únosná, ale také zajišťují kvalitu zdravotnictví ve východním regionu.