Školní krize: Ředitel varuje před nebezpečím pro naše děti!

Školní krize: Ředitel varuje před nebezpečím pro naše děti!

Ve smíšeném školním roce čelí mnoho vzdělávacích institucí velkým výzvám. Christian Klar, ředitel Evropské školy Franze Jonase ve Vídni Floridsdorf, vydal novou knihu na tato témata. S názvem „Jak zachráníme budoucnost našich dětí? věnuje se aktuálním problémům, které se týkají škol. Již dříve napsal ve své práci „Co se děje v našich školách? informoval o násilí a radikalizaci ve třídě. Nový svazek se zabývá zejména německým deficitem a narůstající „kulturní válkou“ ve třídě, k čemuž přispívá vysoký počet nově přistěhovalých studentů, kteří často sotva mluví německy, když nastoupí do školy.

Klar ve své knize popisuje četné incidenty z každodenního školního života svých studentů, včetně násilí a neuctivého chování rodičů vůči učitelům. Zdá se, že tyto problémy souvisejí s rostoucími počty migrací. Vzdělávací studie ukazují, že vysoký počet nově přistěhovalých rodin – trend, který pokračuje od konfliktů v krizových oblastech, jako byla jugoslávská válka v 90. letech – ve školách představuje další zátěž pro stávající systém. V této souvislosti často vyvstává otázka, jak lze tyto děti a mládež úspěšně začlenit do vzdělávacího systému, pokud jsou některé z nich ubytovány pouze několik měsíců po svém příchodu do školy.

Integrační a vzdělávací výzvy

Klar také věnuje zvláštní pozornost okolnostem, za kterých mnoho studentů začíná svou školní kariéru. Děti migrantů jsou často zařazovány do středních škol a často z nich odcházejí bez kvalifikace – tato situace je udržována nedostatečnou integrací. Podle Spolkové agentury pro občanské vzdělávání má v Německu ve školním roce 2022/2023 cizí občanství asi 1,6 milionu studentů, což odpovídá nárůstu o 18 procent oproti předchozímu roku.

Klar také kritizuje takzvaný jazyk mládeže, který se ve školách prosadil, a dochází k pozoruhodnému závěru, že nejen děti migrantů, ale i rakouští studenti často používají pouze krátké věty. Tento vývoj ještě více ztěžuje učení. Přesto jsou na jeho škole i pozitivní příklady úspěšné integrace, která dává naději na řešení.

Požadavky a řešení

co bude dál? Klar vyzývá učitele a vedení školy k rozhodným krokům. Navrhuje vytvořit speciální třídy pro „nabourače systému“ – žáky, kteří se obtížně začleňují – a doufá v dřívější zavedení povinné školní docházky prostřednictvím „základní třídy“ před základní školou. Tímto způsobem by mohly být jazykové deficity odstraněny v rané fázi. Dalším opatřením, které řeší, je potřeba nábožensky neutrálních škol, ve kterých nejsou zřízeny modlitebny a učební osnovy nejsou přizpůsobeny islámským potřebám.

Režisér vyzařuje optimismus, že navzdory mnoha alarmujícím zprávám jsou možné pozitivní změny, pokud začneme včas a uvědomíme si složitost výzev. Nejenže vrhá světlo na problém, ale nabízí také různá řešení témat, jako je sexuální výchova a genderová identita, s cílem podporovat holistické vzdělávání.

Kniha je zčásti vnímána jako politicky polemická, ale náměty pro zlepšení situace ve školství jsou naléhavě potřeba. Klar ukazuje, že školy nejsou jen vzdělávací instituce, ale také místa integrace. Současný vývoj ve společnosti, včetně stále většího posunu ke správným a méně tolerantním postojům, také ovlivňuje školní svět a staví učitele a studenty před zvláštní výzvy.