Šokující čísla: 74 % vídeňských žáků prvního stupně nemůže chodit do školy!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

V okrese Brigittenau se více než polovina žáků prvního stupně potýká s nedostatečnou znalostí němčiny, což odborníky na vzdělávání znepokojuje.

Im Bezirk Brigittenau kämpft über die Hälfte der Erstklässler mit unzureichenden Deutschkenntnissen, was Bildungsexperten alarmiert.
V okrese Brigittenau se více než polovina žáků prvního stupně potýká s nedostatečnou znalostí němčiny, což odborníky na vzdělávání znepokojuje.

Šokující čísla: 74 % vídeňských žáků prvního stupně nemůže chodit do školy!

Ve Vídni se mezi žáky prvního stupně objevuje alarmující obrázek: Podle express.at téměř 75 procent žáků prvního stupně ve školní čtvrti Margareten není fit. Tato čísla pocházejí z Rakouského integračního fondu (ÖIF) a ukazují, že z 18 722 studentů je 8 342, tj. 44,6 procenta, klasifikováno jako „mimořádní žáci prvního stupně“. To znamená, že nemají dostatečné znalosti němčiny, aby mohli chodit na běžné hodiny.

Vysoký počet je patrný zejména ve čtvrti Vídeň-Margareten: do této kategorie tam spadá 73,8 procenta studentů. Hodnoty jsou také znepokojivě vysoké v Favoriten (63,1 %) a Brigittenau (62,7 %). Naproti tomu existují okresy jako Mariahilf (18,9 %), Wieden (27,4 %) a Innere Stadt (29,2 %), kde je míra výrazně nižší.

Pohled na pozadí

Jak ukazuje aktuální studie Kurier, většina postižených dětí, přibližně 5 084, pochází z Rakouska. Důvody pro tato děsivá čísla jsou systematicky různé: Nárůsty jsou částečně připisovány mezinárodním krizím, zejména pohybu uprchlíků ze Sýrie a Ukrajiny. Z 8 342 postižených studentů má 1 959 rakouské občanství a 265 pochází z Ukrajiny.

Zvláště výbušné se zdá, že kvóta mimořádných studentů ve školním roce 2022/23 byla kolem 36 procent, což znamená znatelný nárůst. Městský radní pro školství Christoph Wiederkehr z NEOS se stal terčem kritiky, zejména ze strany FPÖ, která hovoří o „propasti“ ve vzdělávacím systému. Předseda FPÖ Dominik Nepp vyzývá k povinnému jazykovému screeningu pro děti ve čtvrtém roce života a sankcím pro rodiče. Podobně nespokojená je i ÖVP, která požaduje, aby děti, které potřebují německou podporu od tří let, musely chodit do školky.

Reakce a požadavky

Vídeňští Zelení vidí aktuální čísla jako výraz „selhání systému“ a požadují, aby každá školka dostala stálého učitele jazyků. O situaci se bouřlivě diskutuje na sociálních sítích a debatuje se o druhém povinném ročníku mateřské školy, který podporuje jak šéfka NEOS Beate Meinl-Reisinger, tak šéf AMS Johannes Kopf.

V reakci na zvyšující se počty Wiederkehr oznámil, že bezplatné letní kurzy němčiny budou zvýšeny z 3900 na 4900 míst. Průměrná doba strávená ve školce u nestandardních žáků je pouze 2,14 roku, což není zrovna optimistické.

Pohled na demografii

Pro lepší pochopení problému je důležité podívat se na demografické údaje. Podle informačního listu ÖIF o integraci žilo na začátku roku 2024 v Rakousku přibližně 1,8 milionu mladých lidí mladších 19 let, z nichž 27,6 procenta má migrační původ. Tato čísla přicházejí v kontextu rostoucí rozmanitosti jazyků a kultur, což dále zvyšuje výzvy ve vzdělávacím systému.

Vzhledem k narůstajícímu počtu studentů s migrantským původem je potřeba cílené jazykové podpory stále jasnější. Debata o účinných vzdělávacích opatřeních nabude v nadcházejících týdnech na významu a mohla by být průlomová pro budoucí vzdělávací krajinu ve Vídni.