Přes 8 000 hledaných lidí: Kdo je v Rakousku nejhledanější?
1. září 2025 bylo v Rakousku se zatykačem hledáno přes 8 000 lidí, včetně mnoha Rumunů. Statistiky ukazují výzvy boje proti přeshraniční trestné činnosti v EU.

Přes 8 000 hledaných lidí: Kdo je v Rakousku nejhledanější?
Aktuální statistiky ministerstva vnitra ukazují alarmující obrázek: V Rakousku je aktuálně na základě zatčení nebo předvedení pátráno 8216 lidí. Tuto informaci zveřejnil ministr vnitra Gerhard Karner (ÖVP) na žádost Strany svobody (FPÖ) a zabývá se kriminalitou v zemi. Největší skupinu hledaných tvoří rumunští státní příslušníci s 1233 osobami, což odpovídá 15 procentům z celkového počtu hledaných.
Zajímavý je i obrázek národností: následují Srbové s 11,1 procenta, Němci se 7,6 procenty a dále Maďaři a Slováci, kteří tvoří každý téměř 5,3 procenta hledaných lidí. Rakušané jsou naštěstí až na šestém místě s podílem 5,1 procenta. Mezi „první desítkou“ hledaných jsou také občané z Turecka, Polska, Gruzie a České republiky. Statistiky však ukazují pouze počet hledaných lidí a ignorují spáchané trestné činy, což by mohlo poskytnout jistou jistotu, která není blíže prozkoumána.
V centru pozornosti evropský zatýkací rozkaz
Ústředním prvkem v celoevropském boji proti zločinu je evropský zatýkací rozkaz (EuHb). Tento právní základ umožňuje soudním orgánům jedné země EU požádat o zatčení a předání osoby v jiné zemi EU. Od svého zavedení dne 14. května 2005 se EZR zaměřuje na posílení spolupráce mezi právními systémy států EU. Zásadní roli zde hraje zásada vzájemného uznávání soudních rozhodnutí.
Zajímavostí je, že u 32 konkrétních trestných činů není nutné prověřovat oboustrannou trestnost, pokud je za trestný čin ve vydávající zemi možné uložit trest odnětí svobody v délce nejméně tří let. Při rozhodování soudních orgánů nesmí být brány v úvahu politické úvahy. To znamená, že země EU nemohou odmítnout předání vlastních státních příslušníků, pokud samy nevykonají trest, což výrazně zvyšuje efektivitu systému.
Mezinárodní dimenze a výzvy
Globální souvislosti nejsou patrné pouze v číslech. Například podle Interpolu je celosvětově hledáno přes 80 000 lidí, přičemž k 24. červnu 2025 bylo hledáno celkem 81 515 osob. Co se týče evropského zatýkacího rozkazu, čísla jsou také impozantní, celkem bylo vydáno 39 933 zatykačů, přičemž Polsko s 5 420 hledanými osobami v Evropě a Rumunsko s „nejvíce hledanými“ v Evropě.
Dalším bodem, který by neměl být přehlížen, jsou odlišné vězeňské podmínky v zemích EU, které mohou ovlivnit důvěru v používání EZR. Studie ukazují, že v téměř 300 případech od roku 2016 byl výkon EZR zpožděn nebo zamítnut kvůli riziku porušení základních práv, což vyvolává otázky ohledně ochrany práv podezřelých.
Celkově existuje komplexní obraz boje proti trestné činnosti v Evropě, který s sebou přináší výzvy i pokrok ve spolupráci mezi soudními orgány. Zatímco počty hledaných osob v Rakousku ilustrují znepokojivý vývoj, je důležité neztrácet ze zřetele právní rámec a jeho provádění.