Suche
Mein Konto
Vandalové poškodili památník ve Srebrenici na mostě ve Štýrském Hradci!
1. července 2025 byl poškozen památník připomínající Srebrenici v Grazu. Následují protesty, které varují před genocidou.
Vandalové poškodili památník ve Srebrenici na mostě ve Štýrském Hradci!
V pátek 1. července 2025 byl poškozen provizorní památník na hlavním mostě v Grazu připomínající 30. výročí masakru ve Srebrenici. Iniciativa pamatovat si nechal postavit tento pomník na památku více než 8 000 obětí strašlivé genocidy v bosenské válce.
Jedenáct bílých květů bylo umístěno na Erzherzog Johann Bridge jako symbol památky. Bohužel největší z těchto květin byla odstraněna, což iniciativa odsoudila. Tento incident vnímá jako útok na vyrovnání se se situací, mírovou práci a ochranu lidských práv. "Požadujeme úplné vyšetření tohoto vandalského činu," uvedl mluvčí iniciativy.
Výraz protestu
V pondělí večer se u mostu sešlo jedenáct lidí, kteří protestovali svou přítomností. Bylo to symbolické znamení – 11 znamená 11. červenec, mezinárodní den památky masakru ve Srebrenici. V této souvislosti vás iniciativa zve pamatovat si na „Grazský mírový pochod“ příští čtvrtek v 18 hodin. na náměstí lidských práv.
Historický kontext masakru
Masakr ve Srebrenici je považován za největší zločin proti lidskosti v Evropě od konce druhé světové války. 11. července 1995 dobyly bosenskosrbské jednotky pod velením Ratka Mladiće město Srebrenica. V následujících dnech přišlo o život přes 7 000 muslimských Bosňanů, většinou mužů a chlapců. Stalo se tak v období, kdy rozpad Jugoslávie zahájil hořké období občanské války. Napětí mezi etnickými skupinami vedlo k tomu, že se region Bosny a Hercegoviny stal začátkem 90. let zdrojem konfliktů.
Srebrenica byla prohlášena za bezpečnou zónu OSN, ale asi 350 vojáků OSN nedokázalo ochránit civilisty. V době, kdy zvěrstva začala, bylo ve městě až 42 000 lidí, včetně 36 000 uprchlíků. Ženy a děti byly odděleny od mužů, kteří byli poté hromadně vražděni. K potrestání těchto zločinů byl zřízen Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii. K dnešnímu dni bylo obviněno 161 lidí.
V posledních letech se stále více diskutuje o tom, zda by měl být masakr klasifikován jako genocida. Situaci komplikuje politické napětí v Bosně a Hercegovině, kde se svými výroky a činy opakovaně ocitají v centru pozornosti mimo jiné srbský premiér Aleksandar Vučić a politický vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik. 11. července 2024 si Bosna a Hercegovina a OSN poprvé na mezinárodní úrovni připomenou genocidu a na tento den ustanovily mezinárodní den památky.
Vzpomínkové akce, které se konají také ve Srebrenici, připomínají hrozné události a uchovávají památku obětí. Navzdory desetiletím vyšetřování zůstává masakr kontroverzním tématem a pro mnohé není hledání pravdy ani zdaleka u konce. Historička Belma Zulic informuje o neustálém pátrání po ostatcích zavražděných.